Daně a příjmy z pronájmu

Příjmy z dlouhodobého pronájmu nemovitosti jsou součástí daně z příjmů fyzických osob a zdaňují podle § 9 zákona o daních z příjmů. Nejedná se o krátkodobé ubytování, nejsou tedy předmětem podnikání.

Osoba, která pronajímá svou nemovitost soukromě, ne jako podnikatelskou aktivitu, nemá žádnou registrační povinnost. Prostě začne pronajímat byt, dům či chatu a v řádném termínu podá daňové přiznání.

Ne každý však musí přiznání podávat. Od ledna 2023 se částka ročního příjmu z pronájmu, do které není povinnost podat daňové přiznání, zvýšila na 50 000 Kč, pokud pronajímatel nemá jiný zdanitelný příjem, a na 20 000 Kč, pokud má poplatník ještě další zdanitelné příjmy, například jako zaměstnanec nebo OSVČ. To je však tak částka za pronájem garáže či podobného prostoru.

Do daňového přiznání se uvádí čistý příjem z pronájmu (tedy bez poplatků, resp. záloh, které nájemníci odvedli za úhradu služeb), a dále se uvádějí výdaje. Ty lze uvést buď jako reálnou částku, nebo formou paušálu. Paušál má tu výhodu, že není třeba nic počítat a uchovávat žádné doklady či vést účetnictví. Výdaje se vypočítají procentuálně z příjmů a činí 30 % s tím, že horní hranice je 600 000 korun.

Ovšem pokud jste nemovitost, například byt či dům rekonstruovali, nebo do něj investovali na opravách více finančních prostředků, může být výhodnější uplatnit reálné výdaje. Tyto dva způsoby ale nejdou kombinovat. Při uplatnění reálných výdajů je třeba uchovávat veškeré doklady, které s výdaji souvisí. Do reálných výdajů, které lze uplatnit, patří především náklady na drobné opravy a údržbu, pojištění nemovitosti, náklady na vybavení bytu, daň z nemovitých věcí, paušál na auto.

Základní lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2023 je do 2. 4. 2024, pokud je podáváno v listinné podobě. V případě elektronického podání je třeba jej odeslat do 2. 5. 2024.